# Alterak # Úvod > Zdá se, že pánové Alteraku klesli hluboko během let od své zrady. > - Mennet Carkad Alteracké království je jedním z původních lidských států ležících na severu východního kontinentu. Království má za sebou dlouhou historii slávy i úpadku. Bylo založeno před tisíci lety dědici mocného Arathoru, kteří se rozhodli opustit město Strom a usadit se mezi zasněženými vrcholky nedalekých Alterackých hor. Během Druhé války se království přidalo k tehdejší Alianci a přislíbilo svou pomoc ve válce proti Hordě. Alterak se však brzy ukázal být velmi nespolehlivým spojencem a válečnému úsilí přispěl jen minimálně. Nakonec Alianci dokonce zradil, což se stalo příčinou jeho pádu. Dnes je království jen temným stínem své zašlé slávy a vládne mu skupina nejmocnějších šlechticů země, nechvalně známá jako Syndikát. Přes hluboký úpadek jsou jeho obyvatelé stále velmi hrdí na svou minulost. To dokládá i skutečnost, že i ti nejproradnější lapkové a zbojníci ve službách Syndikátu dodnes nosí šerpy a šátky v národních barvách království. Zlí jazykové dnes Alteraku neřeknou jinak než Syndikát, prašivá chátra z hor. Dokud však nad nočními ohni vysoko v horách opilí patrioti burácivě pějí národní písně a s hrdostí na sebe berou oranžový šat, Alteracké království nikdy skutečně nezemře. [![Erb Alteraku.png](https://wiki.anotherhillsbradstory.com/uploads/images/gallery/2026-06/scaled-1680-/erb-alteraku.png)](https://wiki.anotherhillsbradstory.com/uploads/images/gallery/2026-06/erb-alteraku.png) *Erb Alteraku* # Obecné ### Státní symboly Národní barvou Alteraku je oranžová, symbolizující vysoké ambice tohoto hrdého horského lidu. Národním znakem je černý orel stoupající ke hvězdám. ### Politika #### Vláda Trůn Alteraku zeje prázdnotou, neboť neexistuje žádný jasný následník mrtvého krále. Zemi vládne rada složená z hlav nejmocnějších šlechtických rodů království, známá jako Syndikát. #### Armáda Současná alteracká armáda se výrazně liší od své někdejší slávy, kdy patřila k nejsilnějším vojenským silám Arathorské říše. Dnes je spíše nepravidelná a rozdrobená, avšak stále nebezpečná. Opírá se především o lstivost, přepadové taktiky a schopnost přežít v nehostinném horském prostředí. Hlavní oporu armády tvoří zkušení partyzáni a horské oddíly, které dokonale znají terén Alterackých hor. Vynikají v přepadové válce, sabotáži a skrytém pohybu, což jim umožňuje úspěšně čelit i početně silnějším nepřátelům. Významnou roli hraje také žoldnéřská armáda známá jako Synové Alteraku, která vznikla z pozůstatků někdejší královské armády. Tito profesionální vojáci představují nejdisciplinovanější složku alterackých sil a bývají nasazováni v rozhodujících střetech nebo při ochraně důležitých zájmů království. Nedílnou součástí vojenské struktury je rozsáhlá síť agentů koruny. Průvodců, zvědů a špehů, kteří operují v utajení jak v rámci království, tak za jeho hranicemi. V případě potřeby jsou tito agenti využíváni i jako nájemní vrazi, čímž Alterak získává vliv i tam, kam jeho vojska nedosáhnou. Mnoho z nich však po smrti krále Alidena odmítlo sloužit království bez krále a následovalo svého velitele, barona Joracha Ravenholdta. Významnou, avšak obávanou složkou armády jsou černokněžníci, jejichž počet je v království poměrně vysoký. Alterak jejich služeb hojně využívá, a to jak na bojišti, tak při zastrašování nepřátel či temných rituálech. Přestože jejich schopnosti představují značnou výhodu, prostý lid k nim chová hlubokou nedůvěru a často se jich obává. Nedílnou součástí alterackých vojsk jsou rovněž ogři klanu Boulderfist, kteří se po Druhé válce usadili v Alterackých horách. Na základě dohody slouží jako žoldnéři výměnou za jídlo a právo zde žít. Tito mohutní bojovníci představují těžkou údernou sílu armády a bývají nasazováni při prolomení nepřátelských linií. [![Ogr klanu Boulderfist.jpg](https://wiki.anotherhillsbradstory.com/uploads/images/gallery/2026-06/scaled-1680-/ogr-klanu-boulderfist.jpg)](https://wiki.anotherhillsbradstory.com/uploads/images/gallery/2026-06/ogr-klanu-boulderfist.jpg) *Ogr klanu Boulderfist ve službách království* Alteracká armáda dnes sice postrádá jednotnou strukturu a disciplínu svých zlatých časů, přesto však zůstává nevyzpytatelným a nebezpečným protivníkem. Kombinace partyzánského boje, tajných operací, temné magie a brutální síly ogřích válečníků činí z Alteraku sílu, kterou nelze podceňovat. ### Ekonomika Hlavní zdroj příjmů Alteraku vždy představoval obchod, konkrétně mýto vybírané na obchodních stezkách vedoucích přes království. Díky své centrální poloze v srdci severu východního kontinentu představují cesty přes Alterak nejkratší spojení mezi oběma stranami hor. V současnosti však Alterak čelí vážnému problému. Většina jeho někdejších obchodních partnerů je buď zničena, nebo vůči němu chová hlubokou nenávist. Pro království je proto klíčové nalézt nové obchodní spojence ochotné využívat jeho obchodní trasy. Dalšími významnými pilíři alteracké ekonomiky jsou těžba, pastevectví a prodej oranžového barviva, které patří mezi hlavní exportní produkty země. ### Technologie Alterak je technologicky zaostalá feudální země. Nemá přístup ke zbraním na střelný prach a většina jeho vojáků je vyzbrojena tradičními zbraněmi a chráněna zbrojí odpovídající pozdnímu středověku. ### Obyvatelstvo Obyvatelé Alteraku jsou drsný horský lid, formovaný nehostinným prostředím i dlouhou historií válek, zrady a úpadku. Tvrdé životní podmínky v zasněžených horách z nich učinily houževnaté, vytrvalé a přizpůsobivé jedince, kteří si dokážou poradit i tam, kde by jiní neobstáli. Alteracký lid je známý svou vychytralostí a praktickým přístupem k životu. Na rozdíl od jiných lidských království nepodléhá přísným morálním zásadám a často volí cestu, která je výhodná, nikoli čestná. Tento přístup je odrazem jejich historie, během níž byli opakovaně nuceni přežít v nepřátelském světě bez skutečných spojenců. Přestože království upadlo do rukou Syndikátu a je často vnímáno jako útočiště zločinců a vyvrhelů, jeho obyvatelé zůstávají hrdí na své arathorské kořeny. Tato hrdost přetrvává i mezi těmi nejnižšími vrstvami společnosti, od horských pastevců až po zbojníky a nájemné vrahy. Národní barvy i symboly jsou i nadále nošeny s hrdostí, jako připomínka někdejší slávy. Společnost Alteraku je rozdělená a nedůvěra je běžnou součástí každodenního života. Zrada je zde považována spíše za nástroj než za hanbu a loajalita bývá často podmíněná osobním prospěchem. Přesto však mezi lidmi existuje zvláštní forma soudržnosti. Vědomí, že v horách přežijí pouze tehdy, pokud se dokážou spolehnout alespoň sami na sebe. Alteracký lid tak představuje paradox. Národ zocelený utrpením, rozdělený vnitřními konflikty, avšak stále hrdý, houževnatý a odhodlaný přežít za každou cenu. #### Vzdělání Většina obyvatel země je negramotná, s výjimkou šlechty, mágů a duchovenstva. #### Cizí rasy - **Nemrtví** - neutrální - **Rasy Hordy** - neutrální až přátelské #### Náboženství Státním náboženstvím království je víra ve Světlo. Cizí náboženství jsou v království tolerována. ### Kultura Kultura Alteraku nese silný otisk jeho drsného horského prostředí i bouřlivé historie. V každodenním životě prostého lidu i šlechty hrají důležitou roli tradiční výrobky a suroviny, které daly zemi její jedinečný ráz. Mezi ně patří především bylinné likéry vyráběné z horských bylin, jež slouží nejen jako oblíbený nápoj, ale i jako prostředek k zahřátí v chladném podnebí. Významnou součástí alteracké identity je také jestřábník oranžový, národní květina království. Právě z jeho květů se získává proslulé oranžové barvivo, které se stalo symbolem národa a je ceněným exportním artiklem. [![Jestřábník oranžový.jpg](https://wiki.anotherhillsbradstory.com/uploads/images/gallery/2026-07/scaled-1680-/jestrabnik-oranzovy.jpg)](https://wiki.anotherhillsbradstory.com/uploads/images/gallery/2026-07/jestrabnik-oranzovy.jpg) *Jestřábník oranžový* V kulinářské tradici vyniká především alteracký sýr, oblíbená dvorská pochoutka vyráběná v horských oblastech, jež si své místo našla jak na stolech šlechty, tak mezi prostým lidem. Alteracká kultura je rovněž silně prostoupena lidovou moudrostí, která se odráží v četných rčeních a příslovích. Jedno z nejznámějších praví: „Kočka má devět životů, ale potřebuje jen jeden.“ Nedílnou součástí života v nehostinném horském prostředí jsou i věrná zvířata. Alteracký bernardýn, mohutný a odolný horský pes, slouží jako strážce, pomocník i společník člověka, a stal se tak jedním ze symbolů vytrvalosti a houževnatosti alterackého lidu. ### Magie a nadpřirozeno V království působí značný počet černokněžníků a Alterak jejich služeb neváhá využívat. Prostý lid k nim však chová nedůvěru a obává se jich. # Historie Je to už téměř 3000 let, co se kmen Alteraků z Arathoru rozhodl opustit svou prastarou domovinu a zamířil na sever. Nemuseli však putovat dlouho k nalezení své zaslíbené země. Usadili se v malebném údolí mezi zasněženými štíty nedalekých hor, které dodnes nesou jejich jméno. Netrvalo dlouho a v údolí vyrostlo pevnostní město, které jeho zakladatelé pojmenovali Alterak. Mocná država s mohutnými kamennými hradbami, jež byla dlouhá tisíciletí považována za zcela nedobytnou. Odtud páni hor po tisíce let vládli horským údolím a ovládali důležité obchodní cesty vedoucí skrz jejich království, které plnily jejich pokladnice zlatem. Jak plynula staletí, Alterak se pomalu začal kulturně odlišovat od svých bývalých krajanů ve zbytku Arathoru. Přesto zůstal neochvějně loajální centrální autoritě říše sídlící v hlavním městě Stromu. Alteracká armáda se díky ohromnému bohatství plynoucímu z obchodu brzy stala jednou z nejsilnějších v celé říši. Zejména proslulí alteračtí průzkumníci se zasloužili o zmapování zemí Khaz Modanu a byli to právě oni, kdo zahájil diplomatické vztahy mezi Arathorem a Ironforgem. Přátelství, které mezi lidmi a trpaslíky trvá dodnes. Nezávislost Alteraku nevzešla z žádné velké revoluce ani nařízení. Místo toho postupně rostla s tím, jak moc Arathoru pomalu slábla. Říše už byla jednoduše příliš rozsáhlá na to, aby o všech problémech mohla rozhodovat centrální vláda ve Stromu, a tak začala dávat vládcům jednotlivých regionů čím dál tím více pravomocí. Kolem roku 1200 př. T. p. (před Temným portálem) se stal Alterak plně nezávislým státem. Ve srovnání s ostatními lidskými královstvími byl sice poměrně malý, leč jeho bohatství a moc byla při nejmenším na stejné úrovni jako jeho sousedů. Před příchodem orků byla lidská království v neustálé studené válce a hrála spolu nekonečné politické hry o území a moc. Nejzarytějšími rivaly ze všech byli bezpochyby Alterak a Stromgard, kvůli své vzájemné blízkosti a nejasně vymezeným horským hranicím. Království se utkala v sérii krvavých válek, které si vyžádaly nespočet životů na obou stranách. Právě odtud pramení hluboce zakořeněná nenávist mezi Alteračany a Stromgarďany, která přetrvává dodnes. Stala se také nejspíše jedním z důvodů pozdější zrady Alteraku, neboť ostatní národy tehdejší Aliance byly vůči Stromgardu a jeho králi Thorasovi Trollbanovi přátelské, a na Alterak proto pohlížely skrze prsty, čehož si byl alteracký král Aiden Perenold moc dobře vědom.
Před vypuknutím Druhé války dosáhl Alterak vrcholu své moci a ovládal rozsáhlá území sahající až k jižním břehům Darrowmerského jezera i země východně od Darrowmerské řeky, především oblast kolem Ravenholdtského sídla. V tomto období prosperity a blahobytu vyrostlo v království mnoho nových měst a hradů.
### Druhá válka Když do Lordaeronu dorazily první zprávy o příchodu Hordy, král Aiden Perenold se zprvu zdráhal připojit k Alianci. Původně chtěl zjistit, zda by bylo možné s orky jednat, avšak když viděl, že se všechna ostatní království již k Alianci přidala, učinil tak i on ze strachu, že by Alterak mohl zůstat čelit Hordě sám. Někteří alteračtí vojáci se připojili k armádě Anduina Lothara a oddaně bojovali proti Hordě v Hillsbradu a Vnitrozemí (The Hinterlands), ačkoli jich bylo výrazně méně než vojáků vyslaných z Lordaeronu a Stromgardu. Později během Druhé války, když Horda pustošila okolní říše až po království elfů Quel'Thalas, se král Aiden začal vážně obávat o bezpečí Alteraku. Potají proto kontaktoval tehdejšího náčelníka Hordy Orgrima Doomhammera a osobně se s ním setkal. Mohutný orkský válečník na krále zapůsobil, když ho překvapil svou dobrou znalostí společného jazyka. Král orka shledal jako civilizovaného a čestného válečníka. Ujednali spolu dohodu, že Alterak poskytne Hordě volný průchod svým územím výměnou za to, že bude ušetřen jejímu hněvu. Náčelník králi dokonce slíbil, že až bude Lordaeron dobyt, vezme Alterak pod svou osobní ochranu, takže jej nikdo nebude moci zpustošit a království zůstane v bezpečí. Potěšen touto dohodou se král vrátil na svůj hrad a oznámil svým generálům, že Alterak s okamžitou platností opouští Alianci a přidává se k Hordě. Zdaleka ne všichni alteračtí vojevůdci byli tímto rozhodnutím potěšeni, přesto se však rozhodli ctít vůli svého krále. Král Aiden se rychle ukázal být mnohem užitečnějším spojencem Hordy než Aliance. Zosnoval přepadení konvoje vysokých elfů lesními troly u Tarrenova Mlýna (Tarren Mill), podnítil rolnické povstání v Tyrově Ruce (Tyr's Hand), čímž znemožnil důlní těžbu nutnou pro zásobování aliančních vojsk, a dokonce vyslal vrahy na slavného paladina Uthera Lightbringera. Kromě toho Aiden dodržel svou část dohody s náčelníkem a nechal Hordu bez překážek projít svým územím. To Alianci zcela zaskočilo a poskytlo Hordě rychlý přístup k hlavnímu městu Lordaeronu. Nejenže Hordu nechal projít, ale dokonce náčelníkovi poslal několik agentů koruny, kteří sloužili jako průvodci, zvědi, špehové a v případě potřeby i vrazi. Král rovněž vyslal své generály s vojsky, aby obsadili zásadní horské průsmyky vedoucí do království a bránili je pro případ, že by se některý ze sousedních států rozhodl Alterak za jeho zradu napadnout. V pozdějších fázích války byli alteračtí vojáci a námořníci dokonce viděni, jak bojují přímo v řadách Hordy, například v bitvě o Crestfall. ### Pád Alteraku Jakmile se zpráva o Aidenově zradě rozkřikla po severních královstvích, armáda Stromgardu vedená králem Thorasem Trollbanem okamžitě vytáhla proti Alteraku. Slavný a obecně uznávaný alteracký generál Hath neochotně potvrdil zradu svého krále, když ho s tím stromgardský panovník před úsvitem bitvy konfrontoval. Mohutný Stromgarďan na generála zapůsobil a během svého bouřlivého proslovu jej spolu s jeho vojáky přesvědčil, aby přešli zpět na stranu Aliance a přidali se k tažení proti zrádcům a Hordě. Když se vojskům Aliance konečně podařilo zvítězit a hrozba Hordy byla zažehnána, vyrazil na Alterak i král Terenas se svou armádou, uvěznil zrádného krále Aidena a vyhlásil v zemi stanné právo. To však mělo jedno zásadní úskalí. Aiden byl králem suverénního státu, a jako takového jej Terenas nemohl jednoduše poslat do exilu, popravit ani trvale uvěznit. Takový krok by totiž mohl znervóznit vládce sousedních zemí a nikdo nestál o další konflikt v době, kdy krev padlých z Druhé války ještě ani nestačila zaschnout. Ostatní králové proto požadovali Aidenovu abdikaci, která by umožnila jeho potrestání za spáchané zločiny. To však Aiden odmítl, neboť si byl dobře vědom, že by to znamenalo jistou smrt. Byl proto spolu se svou rodinou uvržen do domácího vězení a jeho království zůstalo pod stanným právem a okupací vojsk Aliance jako dočasné řešení tohoto politického problému. Alteracká pokladnice byla zabavena Aliancí jako válečné reparace, z nichž byla financována poválečná opatření i okupační armáda v Alteraku. Hrdý alteracký lid se však odmítl vzdát. Vysoko v horách vznikl odboj proti okupantům a vězněnému králi se podařilo udržet si část své moci, díky tomu, že mu jeho agenti koruny zůstali věrní a podařilo se jim infiltrovat královu stráž. Alteračtí partyzáni spolu se svým vězněným králem později pomohli služebníkům Ner'zhula ukrást jisté magické artefakty. Během útoku orků na Nový Stormwind, v dozvucích porážky Hordy, nechal král Aiden svými špehy odcizit Medivhovu knihu ve snaze využít ji při budoucím vyjednávání. Ač byl jejich plán úspěšný, kniha se nikdy nedostala do králových rukou, neboť jeden ze špehů jej zradil. Jistý alteracký mág, jehož jméno se bohužel nedochovalo, ji předal zbytkům Hordy výměnou za příslib, že zbaví Alterak mstivých stromgardských a lordaeronských vojsk. K tomu však nikdy nedošlo a lid Alteraku si musel svou svobodu vybojovat sám. Nejstarší syn krále Perenolda, princ Aliden, byl jednáním svého otce znechucen, neboť věděl, že tím přijdou vniveč veškeré jeho snahy očistit jméno rodiny, jimž se věnoval poslední dva roky. Po konci Druhé války požadoval stromgardský král Thoras Trollbane, aby byla východní část Alteraku připojena ke Stromgardu jako odměna za jeho zásluhy a oběti ve válce. Král Terenas však váhal, neboť zvažoval, že by alteracký trůn svěřil Aidenovu nejstaršímu synovi Alidenovi, a obával se, že by anexe narušila mocenskou rovnováhu v severních královstvích. Do sporu se zapojil i král Gilneasu Genn Greymane, který naopak podporoval nárok Aidenova synovce Isidena, jenž nalezl útočiště v Gilneasu. Situaci dále zkomplikoval černý drak Deathwing, který se pod jménem barona Davala Prestora pokusil pomocí temné magie zmanipulovat vůdce Aliance, aby byl novým vládcem Alteraku jmenován právě on. Přestože se mu to téměř podařilo a král Terenas již zvažoval jeho korunovaci, plán nakonec ztroskotal, když baron náhle zmizel. Král Aiden Perenold nakonec záhadně zemřel, což umožnilo Lordaeronu zabrat severní část Alteraku. Na počátku Třetí války procházel tímto územím korunní princ Arthas Menethil. Místní lidé ho oslovovali jako svého pána a dokonce pozvedli zbraně, aby ve válce bojovali za Lordaeron. ### Povstání a pomsta Během Třetí války Pohroma zcela zničila Lordaeron a i Stromgard se ocitl pod těžkým útokem nemrtvých. Většina okupační armády umístěné v Alteraku se proto stáhla, aby bránila vlastní země, a v horském království zůstala jen malá posádka, převážně stromgardských vojáků. To neuniklo pozornosti Alteračanů, kteří vycítili svou příležitost konečně se osvobodit. Nejmocnější členové alteracké šlechty založili skupinu známou jako Syndikát a povstali. Do svého čela si zvolili prince Alidena, jenž je úspěšně vedl k vítězství a podařilo se jim okupanty vyhnat. Nedlouho poté byl Aliden Perenold korunován novým králem Alteraku a usedl na trůn. V povstání Alteračanům pomohli i nečekaní spojenci. Klan ogrů zvaný Boulderfist se po porážce Hordy uchýlil do Alterackých hor, aby se ukryl před vojsky Aliance. Alteračané jim nabídli, že se mohou usadit na jejich území výměnou za vojenskou službu. Vzhledem k tomu, že Alterak měl během Druhé války s Hordou dobré vztahy, náčelník ogrů s nabídkou souhlasil. Tento pakt se ukázal být výhodný pro obě strany a ogři slouží v alteracké armádě dodnes. Zatímco Pohroma pustošila okolní království, Alterak postupně shromažďoval síly pro svou pomstu. Ušetřen řádění Hordy i nemrtvých se náhle ocitl ve velmi silné pozici oproti svým válkou zdevastovaným sousedům. Po pádu Lordaeronu se pozornost Alteraku obrátila k jeho úhlavnímu rivalovi, Stromgardu. Jakmile hrozba nemrtvých polevila, sestoupila připravená alteracká armáda spolu s ogry z hor a zaútočila. Mocné hradby Thoradinovy zdi, chránící západní hranici Stromgardu, byly poškozené boji s Pohromou. Stromgardští vojáci byli vyčerpaní a jejich řady značně prořídlé. Netrvalo dlouho a alteracká vojska prorazila obranu a vtrhla do království. Zuřiví Alteračané se prohnali Stromgardem jako běsnící vlna mužů a oceli. Během několika dní obsadili většinu země i její prastaré hlavní město. Až skalnaté vysočiny na východě dokázaly zastavit jejich bleskový postup a Stromgarďanům se zde konečně podařilo postavit se jim na odpor. Bylo však už pozdě. Většina království zůstala pevně v rukou Alteraku a pár vzpurných pastevců kdesi v chudých vrchovinách na východě nepředstavovalo pro krále Alidena a Syndikát skutečnou hrozbu. Karty se obrátily. Nyní to byl Alterak, kdo okupoval Stromgard a král Aliden se postaral o to, aby stromgardský lid za minulost tvrdě zaplatil. V následujících letech plnilo bohatství Stromgardu alteracké pokladnice a neexistovala síla, která by tomu dokázala zabránit. ### Kataklyzma Vypadalo to, že Alterak čeká zlatý věk a jeho vzestup nemůže nic ohrozit. Na severu nebyl nikdo, kdo by mu mohl oponovat, a bylo tak jen otázkou času, než ovládne celý region a stane se jeho pánem. To se však ze dne na den změnilo, když oblohu nad Alterakem na počátku roku 28 po T. p. zahalila černá křídla smrti. Deathwing. Ohromná bestie přinesla na svých blanitých křídlech zkázu. Netvor spálil hlavní město Alteraku na prach spolu s jeho králem i jeho rodinou. Tam, kde ještě den předtím stálo vzkvétající město, ležely následujícího rána jen ohořelé trosky a doutnající kosti mrtvých. Tuto pohromu nikdo nečekal a její následky se projevily okamžitě. Bez krále a jasného následníka nebyl nikdo, kdo by dokázal udržet mocichtivou šlechtu pohromadě, a takřka ihned propukly spory o nástupnictví. Každý z mocných šlechticů byl přesvědčen, že právě on a jeho rod má právo usednout na alteracký trůn. Brzy bylo zřejmé, že se šlechta nedohodne, a hrozilo, že země upadne do občanské války. K tomu však nakonec nedošlo. Zvítězil rozum a šlechtici se shodli, že budou zemi vládnout společně jako rada. Toto uspořádání se však brzy ukázalo jako ne příliš funkční. Jednotlivé rody v čele Syndikátu upřednostňují vlastní zájmy před zájmy království. Rivalita mezi nimi dále narůstá a hrozba občanské války dodnes zůstává velmi reálná. Zmatku v Alteraku využili stromgardští povstalci a zvedli se k odporu. Prvotní nejednota Syndikátu, nejistota a chaos spojený se smrtí krále a zničení hlavního města zajistily, že povstání bylo úspěšné a Alteračané byli vyhnáni zpět do hor, odkud přišli. ### Současnost V současnosti je situace v království napjatá. Bohatství, jež Alteračané nakradli ve Stromgardu, financuje probíhající opravy zničeného hlavního města, které jsou stále na míle daleko od svého dokončení. Zemi vládne Syndikát, rada hlav nejmocnějších šlechtických rodů Alteraku. Jeho členové proti sobě neustále intrikují a snaží se ostatních zbavit, aby uchvátili moc pro sebe. # Ravenholdt Ravenholdtští představují skupinu věrnou baronovi Jorachovi Ravenholdtovi. Tvoří ji směs bývalých agentů alteracké koruny, baronových vojáků, vazalů, poddaných i obyvatel Hillsbradu, kteří se rozhodli pozvednout zbraň a bojovat za svou svobodu. Po smrti krále Alidena Perenolda se baron Ravenholdt rozhodl opustit Syndikát a vyhlásil nezávislost na Alterackém království. Tato rebelie je v očích Syndikátu zcela nepřijatelná, avšak kvůli vnitřním sporům mezi šlechtou zatím nedošlo k žádnému rozhodnému kroku k potrestání vzpurného barona a znovupřipojení jeho léna ke království. Baron si tak prozatím úspěšně udržuje svou nezávislost. S příchodem stromgardských vojsk do Hillsbradu se baron a jeho lidé postavili na stranu místního obyvatelstva a prohlásili se za jeho ochránce. Proti Stromgarďanům vedou vyčerpávající partyzánskou válku a činí vše, co je v jejich silách, aby narušili jejich vládu v regionu, a vyhnali je pryč. [![Ravenholdt.jpg](https://wiki.anotherhillsbradstory.com/uploads/images/gallery/2026-07/scaled-1680-/ravenholdt1.jpg)](https://wiki.anotherhillsbradstory.com/uploads/images/gallery/2026-07/ravenholdt1.jpg) *Ravenholdt* ### Konflikt očima barona Joracha Ravenholdta > Když král Aliden zemřel, věděl jsem, že Alterak čeká období temnoty. Čas ukázal, že jsem měl pravdu. Dnešní přítel může být zítra nepřítelem. V moment kdy král Aiden Perenold zradil Alianci a otevřel své brány Hordě, království bylo odsouzeno krvácet. Sám nejsem bez viny, byli to mí muži, kteří Hordu doprovázeli. Slavní agenti koruny, obávaní špehové z Ravenholdtu. Ravenholdtští asasíni chcete-li. Je to tak dávno a stejně se to zdá jako včera. Vše ve jménu svého krále, kam ukázal, tam jsem šel. Loajalita mne zavedla do temnoty a dlouho mne v ní držela. Aliance si zradu nenechala líbit. Uvrhla našeho krále do domácího vězení, neschopná jej donutit k abdikaci, neschopná jej popravit. Na to byli vznešení páni příliš vystrašení. Ne, věděli jsme že k tomu nedojde… koneckonců Terenas nemohl vyslat takový signál svým sousedům. Uhasil by jednu válku a riskoval několik dalších. A tak začala dlouhá okupace naší vlasti. Nebyl jsem bláhový, věděl jsem, že král pošpinil čest alterackého lidu. Ale byl to koneckonců stále můj král a má čest mi nedovolovala vzdorovat jeho rozkazům. Vše se změnilo v moment kdy král zemřel a objevil se jeho syn, Aliden Perenold. Aliden byl vším, čím jeho otec nebyl. Čestný a hrdý, rázný, ale spravedlivý. Není se čemu divit, že se za něj alteračtí páni postavili, a když přišla Pohroma, přišla naše šance. Spojenecký pakt s ogry byl jen začátek. Přišel čas vzít si, co nám bylo sebráno. Přišel čas, kdy se zrodil Syndikát. Okolní království byla v rozkladu, Pohroma zničila vše, na co sáhla. Můžeme děkovat jen horám, které objímají naši domovinu, že jsme byli jejímu řádění ušetřeni. A když válka skončila, bylo jasné, že přišla naše chvíle se pomstít. Vtrhli jsme do Stromgardu jako oranžová vlna. Válkou vyčerpaní Arathijci nemohli vzdorovat. Než jsme se nadáli, Stromgard byl náš. Několik let šlo všechno dobře a naše země znovu vzkvétala. Do doby, než přišla ta strašná zpráva. Černý drak Deathwing proletěl Hillsbradem... a pak dál na sever. Netvor spálil naše hlavní město na popel. Z minuty na minutu bylo vše, co jsme si vybojovali, pryč, a spolu s tím i náš vůdce, který to všechno držel pohromadě, král Aliden. Věděl jsem, že tohle je začátek konce. Alterak, za který jsem dlouhá léta bojoval, byl dočista pryč. Smrt Alidena rozpoutala peklo. Vznešení páni v čele Syndikátu si okamžitě skočili po krku a začali se hašteřit o moc. Byli jsme zmatení, demoralizovaní a nejednotní. Stromgarďané se chopili příležitosti a vyhnali nás ze svého území. Kdo bude novým králem? Kdo bude vládnout Alteraku? Věděl jsem, že z toho koloběhu musím ven. Alteracké ambice nás zavedly příliš hluboko. Agenti koruny nemohou sloužit, není-li nikdo, kdo korunu nosí. Nebo alespoň ti, kteří se mě rozhodli následovat. Stáhli jsme se zpět do Ravenholdtu, připraveni bránit to poslední, co nám zbylo. A pak nad Hillsbradem zavlála rudá pěst. V tu chvíli jsem procitl. Náraz jako kopanec koně do čela. Celý život jen hrajeme vznešenou hru o to, čí barvy budou vlát nad kterým územím, nehledě na utrpení, které dopadá na tamní obyvatele. Mí agenti začali přinášet znepokojivé zprávy. Mučení, rabování, znásilňování. Pomstou zaslepení Stromgarďané se neštítili ničeho, jen aby se pomstili Alteraku, a mnoho z nich mezi námi a Hillsbraďany nevidělo rozdíl a vybíjelo si na nich svou nenávist. Musel jsem začít jednat. A tak agenti koruny povstali znovu… tentokrát ne ve jménu krále, ale ve jménu lidu. ### Vedení - Baron **Jorach Ravenholdt** ### Důležité postavy - Mistr **Craven** - Wildhammerský delegát